Otázky a odpovědi - MVDr. Karel Najman 01/10/2009

Lešanská 1176/2a
Chodov, Praha 4
bulterierclub@email.cz

|
Abychom dosáhli zdravého chovu bulterierů v ČR.
Nejpřesnějším přístupem je samozřejmě rozbor úmrtnosti v populaci, což však naráží na technické obtíže:
kvalitní diagnostika všech úmrtí, včetně dostatečné propitvanosti - nyní je nulová, pečlivé sledování vývoje nemocnosti u všech jedinců v populaci (diagnosy jako srdeční infarkt, chabrus na ledviny apod. neobstojí).
lntravitální diagnostika je nedokonalou náhražkou, její jedinou výhodou je alespoň naděje na rozšíření do smysluplného rozsahu....

2. Cesty dědičnosti

U vrozených srdečních vad jsou složité. Předpokládá se vliv více genů, dosud není exaktně stanoven podíl významu dědičnosti a významu vnějších vlivů.

3. Kdy poprvé na vyšetření, co je součástí prvního vyšetření, proč a kdy jej opakovat

Obě hlavní dědičné srdeční vady, vyskytující se u bulteriérů, jsou z tohoto hlediska rozdílné. Subvalvární aortální stenosa se většinou vyskytne již při narození, může se vyvíjet a zhoršovat během růstu štěněte, ale po dosažení dospělosti se dále nemění. Proto při vyšetření ve 12-18 měsících jsme schopni závažnost vcelku přesně posoudit.

Myxomatosní degenerace cípatých chlopní (MVD) je postižení, které není při narození přítomno a vyvíjí se až během života. Proto vyšetření v 18 měsících může přinést negativní nález a přece může takový pacient na dystrofii cípatých chlopní později zemřít. U této nemoci nelze proto spolehlivě její přítomnost vyloučit před reprodukcí. Pro dosažení co nejvyššího záchytu je vhodné pacienty vyšetřovat co nejpozději před zahájením reprodukce (přibližně v 18 měsících věku), a vyšetření opakovat ještě během života (například v pátém roce) a ve stáří (např. v desátém roce věku).

Z podstaty nemoci je pro přesnost nenahraditelné echokardiografické vyšetření. Vzhledem k jeho náročnosti se obecně hledalo snazší vyšetření pro depistáž, nicméně vzhledem k rozšíření přístrojové techniky je v současnosti asi technicky zajistitelné ECHO u všech plemenných jedinců.

Vzhledem k tomu, že pro posouzení závažnosti onemocnění je třeba sledovat rozvoj srdečního selhání, je doporučitelné rentgenologické vyšetření hrudníku.

Genetické testy dosud nebyly vypracovány.

4. Druhy srdečních vad, vyskytující se u bulterierů

viz ot. 3. Podle zkušeností z našeho pracoviště převažuje (četností i závažností) myxomatosní degenerace atrioventrikulárních chlopní. Bulteriéři mohou mít pochopitelně všechny ostatní vrozené srdeční vady.

Samostatnou otázkou je dysplasie atrioventrikulárních chlopní, onemocnění svým echokardiografickým nálezem podobné či totožné s MVD, avšak přítomné již při narození jedince. Od MVD je neodlišitelné, kromě jeho nálezu při narození, je vzácné.

5. Jakou váhu má testování bulterierů poslechem, sonem, RTG, EKG, dopplerem

Je třeba rozlišit, zda vyšetřujeme nemocného psa, s cílem vést adekvátně terapii, nebo zda provádíme depistáž v chovu.

Ve druhém případě jde o co nejpřesnější popis choroby a její co nejčasnější záchyt. V současnosti tyto požadavky splňuje nejlépe, byť ne dostatečně, echokardiografické vyšetření (tedy sonografie srdce). Vyšetření poslechem je sice nezbytné provést v každém případě (i před echokardiografií), avšak samo nemůže chorobu popsat přesně a může sloužit jen jako nouzová depistáž v chovu - má však mnoho falešně negativních nálezů.

Rentgenologické vyšetření je velmi vhodné pro sledování vývoje srdečního selhání, tedy jednoho z hledisek závažnosti onemocnění, nicméně podobně jako auskultace nemůže vlastní srdeční onemocnění popsat přesně a zachytit jej v začátcích.

EKG vyšetření slouží jen k záchytu arytmií, v depistáži u bulteriérů nemá vůbec žádný význam.

Dopplerovský mod je součástí echokardiografického vyšetření (podobně jako například M-mode), a proto nemá vůbec smysl jej samostatně jmenovat (o M-mode také nikdo nemluví).

6. Které vady jsou vrozené a které degenerativní

viz ot. 3. a 4.

7. Ovlivňují nález na srdci prodělané nemoci a jak

V podstatě ne. Zánětlivá postižení cípatých chlopní jsou velmi vzácná, takže je lze zanedbat, podobně jako postižení způsobné léky (např. kardiomyopatie po některých cytostaticích).

8. Má hmotnost zvířete vliv na výsledek vyšetření

V podstatě ne. Je pravda, že některé údaje jsou k hmotnosti pacienta vztaženy, nicméně vhodným nastavením parametrů při vyšetření chovné populace se tomuto problému lze vyhnout.

9. Co může ovlivnit výsledek vyšetření

Všechny faktory, které připadají v úvahu nelze vyjmenovat a z druhé strany lze říci, že výsledek může ovlivnit všechno.

Echokardiografie, jakožto v tomto případě zásadní vyšetření, je vyšetření, přes všechny objektivní parametry, subjektivní a nelze dosáhnout neomylnosti a naprosté shody mezi jednotlivými vyšetřujícími. Při hodnocení výsledků ve vztahu k chovné populaci bulteriérů je nezbytné pracovat s určitou mírou pravděpodobnosti a snažit se, aby ta byla dostatečně vysoká.

10. Ledvinný dodatek

U bulteriérů se vyskytují hereditární nefropatie. Některé jsou spojené se ztrátou bílkovin do moče, některé nikoliv. Některé vady se projevují makroskopickou deformitou ledvin. V těžším případě tyto vady vedou k selhání ledvin. Selhání ledvin se projevuje nejprve ztrátou koncentrační schopnosti (snížená specifická hmotnost moče), později vznikem tzv. azotemie (vzrůst hladiny látek močoviny a creatininu v krvi). Jde-li o ten případ nefropatie se ztrátou bílkovin, lze nalézt rozšířený poměr protein/creatinin v moči. V případech tvarového poškození ledvin, je nález při sonografickém vyšetření. Zde může být nález i při některých funkčních poruchách a při vyšetření průtoku ledvinou pomocí doppleru. Z hlediska depistáže je po negativním sonografickém, biochemickém vyšetření a vyšetření moče vhodné sledovat proteinurii semikvantitativně (diagnostickým proužkem) a sledovat specifickou hmotnost moče. Náročnější vyšetření potom provádět v případě opakovaně pozitivního nálezu ve screeningových testech.

Karel Najman, 1.10.2009